Vitamin D zná v dnešní době snad každá maminka. V České republice se již několik let podává preventivně všem miminkům. V článku stručně vysvětlím, co je vitamin D zač, jak ho získáváme, jaké má funkce a v neposlední řadě se zmíním o doporučeném postupu podávání vitaminu D dětem a dospívajícím.
Vitamin D patří mezi vitaminy rozpustné v tucích. Tyto vitaminy se ukládají v těle a je možné se s nimi předávkovat. Dalšími vitaminy z této skupiny jsou vitaminy A, E, K. Všeobecně používaný termín vitamin D v sobě zahrnuje dva typy, a to vitamín D2 neboli ergokalciferol a vitamin D3 neboli cholekalciferol. Vitamin D2 a D3 se mezi sebou liší strukturou, ale chovají se velmi podobně. Dále v článku budu pro zjednodušení používat pouze termín vitamin D.
Jak získat vitamín D?
Vitamín D získáváme dvěma cestami. Tou první a zásadní je zisk díky sluníčku, konkrétně UV záření. V kůži se díky UV záření vytvoří cholekalciferol (vitamín D3), jež je následně dále upravován v játrech a ledvinách na účinný metabolit (kalcitriol). Touto cestou získáváme přibližně 90 % vitaminu D.
Zbylých 10 % získáváme ve stravě.
Potraviny bohaté na vitamín D
- olej z tresčích jater
- mořské ryby (losos, mečoun, makrela, tuňák, sardinky,..)
- sladkovodní ryby (pstruh)
- vejce (od slepic z volného výběhu)
- mléko a mléčné výrobky
Co má za úkol vitamin D?
Vitamin D se podílí na mnoha procesech v lidském těle. Důležité jsou všechny. Má vliv na náš kostní metabolismus, ovlivňuje imunitní procesy, chrání nás před srdečními a onkologickými nemocemi, ovlivňuje přepis některých genů.
Nedostatek vitaminu D, spolu s nedostatkem vápníku může způsobit u dětí křivici.
Vitamin D a UV záření
Sluneční záření má nezastupitelnou úlohu v získávání vitamínu D. Ultrafialové záření, konkrétně UVB podporuje tvorbu previtaminu D3. Nedostatečná expozice slunečnímu záření může vést k nedostatku vitamínu D a zvýšit riziko křivice (rachitidy).
Zisk vitamínu D pobytem na slunci ovlivňuje mnoho faktorů:
- zeměpisná šířka (čím dále od rovníku, tím delší je nutná expozice slunci)
- nadmořská výška
- roční období (v zimních měsících je nutný delší pobyt venku)
- znečištění ovzduší
- barva pleti (čím tmavší pleť, tím je nutná delší expozice)
- typ oblečení
- opalovací krémy (SPF větší než 15)
- věk
- genetika
Není možné všeobecně říct, jaká doba strávená na slunci nám stačí pro získání dostatečné hladiny vitaminu D. Je značně individuální. Některé zdroje uvádějí, že v naší zeměpisné šířce stačí hodinový pobytem na slunci (s nezakrytýma rukama a obličejem).
Nikdy se nemůžete předávkovat vitaminem D pobytem na slunci. Je nutné mít na paměti, že jakákoli expozice slunečnímu záření (UVB) zvyšuje riziko kožmích nádorů.
Kojenci a slunění
Mějte na paměti, že děti do 1 roku by se vůbec neměly slunit. Pokud budou na slunci, vždy by měly použít opalovací krém s SPF 50+ a ideálně i s minerálním filtrem. Jejich kůže je extrémně citlivá a právě spálení kůže v nízkém věku je nejrizikovější pro rozvoj kožních nádorů.
Vitamin D v jednotlivých obdobích života
Novorozenci a kojenci
Ještě nedávno se doporučovalo vitamin D podávat dětem narozeným v létě po dobu 1 roku a dětem narozeným v zimních měsících do 1,5 roku. V současné době se doporučuje podávat vitamín D od 2. týdne života do 1. narozenin. Již se nerozlišují letní a zimní miminka.
Vitamín D se podává miminkům jak kojeným, tak živeným náhradním kojeneckým mlékem. Počáteční i pokračovací kojenecké formule (mléka) jsou o vitamín D obohaceny. Je to nařízeno Evropskou komisí. Pro batolecí formule povinnost mléko obohatit již neplatí.
Novorozenci, resp. kojenci mají dostávat 400 – 500 IU vitaminu D denně. V České republice je nejrozšířenějším lékem s vitaminem D Vigantol. Tyto děti tedy dostávají 1 kapku Vigantolu (500 IU) 1x denně.
Kojenci, kteří jsou výlučně kojeni nebo nedostávají alespoň 500 ml umělého mléka denně, mohou být v riziku nedostatku vitaminu D, pokud nedostávají doporučenou substituci vitamínem D. U kojených dětí je ještě větší riziko, pokud sama kojící matka trpí nedostatkem vitaminu D.
U zdravých kojenců není podávání potravinových doplňků s obsahem vitaminu D opodstatněné.
Nedonošené děti
Nedonošenost s sebou nese zvýšené riziko nedostatku vitaminu D. Je to hlavně kvůli malým tukovým zásobám těchto miminek a sníženého příjmu mléka.
Nedonošeným dětem se podává vitamín D v dávce 400 – 500 IU/den až do 1 roku korigovaného věku navíc k ostatním zdrojům.
Batolata a starší děti
U zdravých, nerizikových dětí není suplementace vitaminem D doporučována.
U dětí rizikových z nedostatku vitaminu D je nutné po nedostatku cíleně pátrat.
Skupiny dětí rizikové pro nedostatek vitamínu D:
- Nepravidelné nebo nedostatečné podávání vitaminu D
- Tmavá barva pleti v kombinaci s nedostatečným pobytem na slunci
- Nedostatečný obsah vitaminu D a vápníku ve stravě
- Dlouhodobě nedostatečný pobyt na slunci
- Podvýživa
- Těžký deficit vitaminu D u kojící matky
- Chronické onemocnění ledvin nebo jater
- Celková léčba kortikoidy nebo jinými léky ovlivňujícími vstřebávání vápníku či metabolismus vitamínu D
- Systémová onemocnění, zejména revmatologická a onkologická
Těhotné a kojící ženy
Po celou dobu těhotenství je doporučena dávka 600 IU vitaminu D denně. Zároveň s vitaminem D je potřeba dostatečný příjem vápníku.
Během kojení je vhodné v užívání vitaminu D pokračovat stejně jako před porodem a navíc doplnit vápník v dávce 1000 mg/den (pokud není spolehlivě zajištěn v potravě).
Shrnutí na závěr
- Vitamín D získáváme ze slunce (90 %) i z potravy (10 %)
- Plošné podávání vitaminu D dětem do 1 roku, těhotným a kojícím ženám
- Nedostatek vitaminu D spolu s nedostatkem vápníku vede ke křivici