Rubriky
Blog

Vitamin D u dětí

Vitamin D se doporučuje podávat dětem do 1 roku. U zdravých starších dětí není podávání vitaminu D opodstatněné. Nedostatek vitaminu D souvisí s křivicí.

Vitamin D zná v dnešní době snad každá maminka. V České republice se již několik let podává preventivně všem miminkům. V článku stručně vysvětlím, co je vitamin D zač, jak ho získáváme, jaké má funkce a v neposlední řadě se zmíním o doporučeném postupu podávání vitaminu D dětem a dospívajícím.

Vitamin D patří mezi vitaminy rozpustné v tucích. Tyto vitaminy se ukládají v těle a je možné se s nimi předávkovat. Dalšími vitaminy z této skupiny jsou vitaminy A, E, K. Všeobecně používaný termín vitamin D v sobě zahrnuje dva typy, a to vitamín D2 neboli ergokalciferol a vitamin D3 neboli cholekalciferol. Vitamin D2 a D3 se mezi sebou liší strukturou, ale chovají se velmi podobně. Dále v článku budu pro zjednodušení používat pouze termín vitamin D.

Jak získat vitamín D?

Vitamín D získáváme dvěma cestami. Tou první a zásadní je zisk díky sluníčku, konkrétně UV záření. V kůži se díky UV záření vytvoří cholekalciferol (vitamín D3), jež je následně dále upravován v játrech a ledvinách na účinný metabolit (kalcitriol). Touto cestou získáváme přibližně 90 % vitaminu D.

Zbylých 10 % získáváme ve stravě.

Potraviny bohaté na vitamín D

  • olej z tresčích jater
  • mořské ryby (losos, mečoun, makrela, tuňák, sardinky,..)
  • sladkovodní ryby (pstruh)
  • vejce (od slepic z volného výběhu)
  • mléko a mléčné výrobky

Co má za úkol vitamin D?

Vitamin D se podílí na mnoha procesech v lidském těle. Důležité jsou všechny. Má vliv na náš kostní metabolismus, ovlivňuje imunitní procesy, chrání nás před srdečními a onkologickými nemocemi, ovlivňuje přepis některých genů.

Nedostatek vitaminu D, spolu s nedostatkem vápníku může způsobit u dětí křivici.

Vitamin D a UV záření

Sluneční záření má nezastupitelnou úlohu v získávání vitamínu D. Ultrafialové záření, konkrétně UVB podporuje tvorbu previtaminu D3. Nedostatečná expozice slunečnímu záření může vést k nedostatku vitamínu D a zvýšit riziko křivice (rachitidy).

Zisk vitamínu D pobytem na slunci ovlivňuje mnoho faktorů:

  • zeměpisná šířka (čím dále od rovníku, tím delší je nutná expozice slunci)
  • nadmořská výška
  • roční období (v zimních měsících je nutný delší pobyt venku)
  • znečištění ovzduší
  • barva pleti (čím tmavší pleť, tím je nutná delší expozice)
  • typ oblečení
  • opalovací krémy (SPF větší než 15)
  • věk
  • genetika

Není možné všeobecně říct, jaká doba strávená na slunci nám stačí pro získání dostatečné hladiny vitaminu D. Je značně individuální. Některé zdroje uvádějí, že v naší zeměpisné šířce stačí hodinový pobytem na slunci (s nezakrytýma rukama a obličejem).

Nikdy se nemůžete předávkovat vitaminem D pobytem na slunci. Je  nutné mít na paměti, že jakákoli expozice slunečnímu záření (UVB) zvyšuje riziko kožmích nádorů.

Kojenci a slunění

Mějte na paměti, že děti do 1 roku by se vůbec neměly slunit. Pokud budou na slunci, vždy by měly použít opalovací krém s SPF 50+ a ideálně i s minerálním filtrem. Jejich kůže je extrémně citlivá a právě spálení kůže v nízkém věku je nejrizikovější pro rozvoj kožních nádorů.

Vitamin D v jednotlivých obdobích života

Novorozenci a kojenci

Ještě nedávno se doporučovalo vitamin D podávat dětem narozeným v létě po dobu 1 roku a dětem narozeným v zimních měsících do 1,5 roku. V současné době se doporučuje podávat vitamín D od 2. týdne života do 1. narozenin. Již se nerozlišují letní a zimní miminka.

Vitamín D se podává miminkům jak kojeným, tak živeným náhradním kojeneckým mlékem. Počáteční i pokračovací kojenecké formule (mléka) jsou o vitamín D obohaceny. Je to nařízeno Evropskou komisí. Pro batolecí formule povinnost mléko obohatit již neplatí.

Novorozenci, resp. kojenci mají dostávat 400 – 500 IU vitaminu D denně. V České republice je nejrozšířenějším lékem s vitaminem D Vigantol. Tyto děti tedy dostávají 1 kapku Vigantolu (500 IU) 1x denně.

Kojenci, kteří jsou výlučně kojeni nebo nedostávají alespoň 500 ml umělého mléka denně, mohou být v riziku nedostatku vitaminu D, pokud nedostávají doporučenou substituci vitamínem D. U kojených dětí je ještě větší riziko, pokud sama kojící matka trpí nedostatkem vitaminu D.

U zdravých kojenců není podávání potravinových doplňků s obsahem vitaminu D opodstatněné.

Nedonošené děti

Nedonošenost s sebou nese zvýšené riziko nedostatku vitaminu D. Je to hlavně kvůli malým tukovým zásobám těchto miminek a sníženého příjmu mléka.

Nedonošeným dětem se podává vitamín D v dávce 400 – 500 IU/den až do 1 roku korigovaného věku navíc k ostatním zdrojům.

Batolata a starší děti

U zdravých, nerizikových dětí není suplementace vitaminem D doporučována.

U dětí rizikových z nedostatku vitaminu D je nutné po nedostatku cíleně pátrat.

Skupiny dětí rizikové pro nedostatek vitamínu D:

  • Nepravidelné nebo nedostatečné podávání vitaminu D
  • Tmavá barva pleti v kombinaci s nedostatečným pobytem na slunci
  • Nedostatečný obsah vitaminu D a vápníku ve stravě
  • Dlouhodobě nedostatečný pobyt na slunci
  • Podvýživa
  • Těžký deficit vitaminu D u kojící matky
  • Chronické onemocnění ledvin nebo jater
  • Celková léčba kortikoidy nebo jinými léky ovlivňujícími vstřebávání vápníku či metabolismus vitamínu D
  • Systémová onemocnění, zejména revmatologická a onkologická

Těhotné a kojící ženy

Po celou dobu těhotenství je doporučena dávka 600 IU vitaminu D denně. Zároveň s vitaminem D je potřeba dostatečný příjem vápníku.

Během kojení je vhodné v užívání vitaminu D pokračovat stejně jako před porodem a navíc doplnit vápník v dávce 1000 mg/den (pokud není spolehlivě zajištěn v potravě).

Shrnutí na závěr

  • Vitamín D získáváme ze slunce (90 %) i z potravy (10 %)
  • Plošné podávání vitaminu D dětem do 1 roku, těhotným a kojícím ženám
  • Nedostatek vitaminu D spolu s nedostatkem vápníku vede ke křivici

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *